Jak jsem začala fotit?

V tomto článku bych Vám chtěla popsat, jak jsem se vlastně k focení dostala. Protože není to něco, čemu bych se věnovala třeba už na škole nebo fotografii přímo studovala. Jakou cestou jsem si zkrátka prošla. A že to byla dlouhá cesta. A stále je!

Už ani přesně nevím jaký rok to bylo. Ale první foťák mi pomáhal vybírat můj táta. Taťka je totiž hobby fotograf. Nefotí často, protože koníčků má víc, ale měl zrcadlovku a fotil si to své, hlavně noční oblohu a sem tam něco na zahradě. A tak bylo jasný, že se obrátím na něj, zda by mi nepomohl vybrat nějaký vhodný stroj pro mě. On měl zrcadlovku Nikon D3100. Ve výběru určitě velkou roli hrály finance. Co si budeme povídat. Koupili jsme spolu novou zrcadlovku Nikon D3200 a domluvili se, že on si vezme tu "novou" a já se budu učit s jeho "starým" strojem. 

A tak jsem chodila venčit našeho pejska s foťákem. Jezdila jsem na výlety s foťákem. Chodila jsem s kámoškou na procházky s foťákem. A o focení jsem nevěděla vůbec nic. Prostě jsem si fotila psa, kytičky, kámošku a jejího psa. Jednu dobu mě bavilo dost macro. Začala jsem se i sama vzdělávat. A bavilo mě to moc.

Pak mě kamarádka oslovila, zda bych ji nenafotila svatbu. Malou, komorní, konala se na fotbalovým hřišti. Nafotila jsem to. Super to bylo. A tenkrát jsem měla začít fotit mnohem víc. Ale osud tomu chtěl jinak, a já foťák kvůli práci a další životní etapě na delší čas odložila.

Oprášila jsem ho, když se mi narodil syn. Fotila jsem právě jeho, kamarády a jejich děti. A neskutečně mě to chytlo. Postupem času jsem narazila na limity APS-C snímače a rozhodla se koupit full frame zrcadlovku Nikon D750. Víc jsem se vzdělávala. Koupila si první workshopy a kurzy. Domlouvala jsem TFP focení. 

Nad fotkou teď přemýšlím úplně jinak než, když jsem si kupovala první foťák. Asi protože jsem máma, mě dokumentování rodinné života touto formou upoutalo.